U lesa. V klidném tempu. Vědomě. V souladu s přírodou.
Přírodní ručně vyráběné lapače snů
Apple pie peču pravidelně i z klasické mouky (většinou špaldové nebo celozrnné), ale chtěla jsem vyzkoušet i jeho bezlepkovou variantu. Klasické křehké těsto je u mě pořád TOP co se týče chuti a struktury. Avšak tahle bezlepková varianta mu slušně šlape na paty. Takže pokud si chcete dát taky od lepku na chvíli voraz nebo na něj máte intoleranci, doporučuju vyzkoušet.
Pamatuju si, když jsem začínala před lety chodit k Daniele a ona mi říkala, že se musím víc uzemňovat. Tehdy jsem to brala jako něco nežádoucího. Já, věčně s hlavou v oblacích, snílek, kterého často drží nad vodou jenom jeho sny. Právě v tom jsem viděla svoji sílu. Pletla jsem si uzemnění s přízemností. Včera jsem o tom vedla dlouhý rozhovor po telefonu s Tomovou mamkou a usoudila jsem, že právě nám ženám často chybí síla uzemnění.
Včera byl opět úplněk. Po intenzivním úplňku a úplném zatmění měsíce v červenci další o nic méně intenzivní úplněk ve znamení Ryb. Úplněk, který údajně rozdělil, co rozděleno být má a spojil to, co k sobě patří. A přesně tak to teď i cítím. Úplňky v roce 2018 jsou údajně neobvykle silné. Obzvlášť pro nás ženy. Žena a měsíc. Tohle propojení je daleko hlubší než my ženy většinou tušíme. A je škoda, že jsme na něj v naší civilizaci dost zapomněly.
Po několika měsících jsem konečně nafotila naše bydlení za Prahou, kam jsme se s Tomem letos v zimě přestěhovali. Jedná se o malý domeček (chatičku?), pořád nevím, jak to správně nazývat. Je to zkrátka zrekonstruovaná zděná chata, o jedné místnosti, chodbě, která je zároveň koupelnou a prosklenou kuchyní. Tohle bydlení jsem si vypřála a spadlo nám doslova do klína. Celé to bylo v době, kdy jsem byla už opravdu hodně unavená. Ze svého nového života, z města, z nikdy nekončícího ruch, světel co nikdy nezhasnou a celým srdcem si přála alespoň na chvíli zase trochu víc pocítit klid a přírodu. Byla tehdy zima a já bydlela čerstvě v paneláku, do kterého jsem se přesunula po létě stráveném na krásných Vinohradech. A dost jsem tím trpěla. Když jsem se stěhovala z lesa do města, spoustu lid
