čtvrtek 1. května 2014

Věřím na osud otud až potud

   První máj je můj oblíbený den. Vždycky je volno, většinou pěkně a pokaždé alespoň něco kvete.
A my ho vždycky chtě nechtě, něják oslavíme. Bývá to vesměs takové spontánní a nahodilé, ale o to více povedené...

    U nás doma si většinou nedáváme nijak převeliké a zásadní dárky na Vánoce, narozeniny nebo na Valentýna, ale často se obdarováváme nahodile a neočekávaně po celý rok. 
Obzvlášť "dárky z dílny" pro vylepšení domova jsou z mojí strany vždy velmi vítané...
Naposledy to bylo něják takhle, zničeho nic, uprostřed rozhovoru po návratu z práce.
"... a mám pro Tebe dárek, hledej....". Jéé, jak já to zbožňuju. Cupitám si to z pokoje do pokoje a po celém bytě hledám a tápu, kde co nového přibylo.
Tenhle na mě čekal na schodech u vchodu. 
Ještě nenatřený a bez přišroubovaných nožek. Pro někoho nedodělávka, pro mě ideální dárek a hračka k dotvoření. Takové moje 2 v 1 :o) 
Snídaňový podnos!
Ráno byl ještě pořád krapejtko nedodělaný, ale na poslední fotce už je v celé svojí parádě, i s malým červeným srdíčkem a bílou kytičkou.

Možná jste si ho všimli už v minulém článku, avšak svou pravou, snídaňovou premiéru měl podnos až dnes. Snídat v posteli je báječná aktivita a nikdy bych nevěřila, o kolik báječnější bude s podnosem. 



Můj muž mi většinou nedá moc prostoru k focení, protože je netrpělivý a (často) hladový, a tak jsem stihla udělat jen rychlé cvak, cvak a pak už palačinky mizely jako na běžícím pásu. K tomu lahodný kopřivový čaj z nové konvičky (asi se na něm stávám už lehce závislá), tvaroh, ovoce a marmeláda (mohla bych konečně začít dělat domácí - zase nový-i když příjemný -"úkol" co si na sebe šiju, sledujete to, jo! :) a hodování může začít.


  
    Když jsme snídali a koukali u toho na telku, najedou se tam objevil jeden pán. Pán, který vlastně nepřímo může za naše seznámení a za to, že jsme dneska s Kubou spolu. Povídám Kubovi - "No vidíš, koukej, kdyby toho pána nebylo, nejspíš bysme tu dneska takhle nesnídali ". A on mi s klidem řekl: "Ale my bychom se stejně našli, kotě". 
Což je od mého, věčně nevěřícího může zvláštní věta. Znamená to snad, že věří na osud? A tak vznikla úvodní věta článku, která mi pořád hraje v uších...

Co vy, věříte taky na osud?

Domalovala jsem srdíčko i kytičku a ještě mě to čeká celé schovat pod lak.
Pées: Pokud Vám to nedá spát, ten tajemný pán byl zakladatelem jedné (dnes už trochu "starožitné" ) internetové seznamky. Ano i my (jakkoli se k tomu nemáme a cukáme se, když máme vysvětlit, kdeže jsme to na sebe vlastně narazili) jsme se seznámili on-line kdysi v dávných dobách prvního internetového obrození...Sranda, co ;)
A proto neodsuzuju žádné cesty ani příležitosti. Nikdy nevíte, kde na Vás to Vaše štěstí čeká.

Milujte se, olíbejte se (dnes ale třeba i zítra ) a mějte se .... bájově ♥




6 komentářů:

  1. Věřím! :) Kdybych nepotkala svého bývalého, tak "díky němu" nemám svého současného (ok, měla bych třeba jinýho). A podnos je úchvatný :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavní je, jestli máme nakonec ten dobrý pocit, že se to vše semlelo přesně tak, jak mělo :o)

      Vymazat
  2. Teda, to máš ale hodného muže! Podnos je moc povedený, líbí se mi kytička i srdíčko, miluju tyhle malé detaily :o).
    A co se týká osudu? Nevím, jestli jde přímo o osud, ale myslím si, že něco je.. Něco, co vždycky uzavře kruh.. A tak nějak nás to někam navede.. A možná je to taky jen souhra náhod ;o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky miluju malé detaily, jsi můj člověk. "Něco co vždycky uzavře kruh"...-to se mi moc líbí, tak něják si to taky představuju :)

      Vymazat
  3. To je vážně moc pěkné :-), upřímně řečeno také na osud věřím. Dle mého názoru, co se má stát se stane :-)). Jinak ten podnos je úžasný :-)!!
    Glamour and beauty

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezké že jsme se tu sešli všichni "osudový" :) Podnos je po včerejšku ještě o kousek lepší a já musím říct- teď je opravdu, ale opravdu úžasný ! :) (bože já jsem takový chválidup:o))

      Vymazat

Děkuju za každý Váš komentář ♥