Jsem blbec. No a co?

jsem blbec

„Miluj se“, „Mluv o sobě vždy v dobrém“ „Co řekneš, to se stane“. Žijeme v době sebelásky a pozitivismu. A to je moc hezký. Ale mám pocit, že ten prvotní dobrý účel se nám někdy ztrácí. Pod nánosem obav a tlaku, co jsme si na sebe tím ušili. Obavy, jestli se dostačně milujem. Tlak, když tomu tak není. Neustálá kontrola správnosti našich slov i pocitů…

Jestli jsem něco za svoji „éru osobního rozvoje“ naučila, tak je to to, že obavy a strach vytváří zase jenom strach. A dlouhodobý strach zase tvoří tlak. A co je tím, co nás blokuje víc, než případný nedostatek sebelásky? Jó, je to právě tlak. A to v  jakékoliv podobě. A zejména pak ten „interní sebetlak.“

Takže, mí milí sluníčkáři, co na to jít raději takhle?

Nemáš se dost rád? No a co.

Máš blbou náladu? Super! Užij si to 😀

Chápej, nechci vás podporovat v tom, ať se máte blbě. Chci vám jenom říct, že si můžete dovolit úplně všecko. I to nemít se rádi, když to tak zrovna necítíte. Dovolit si brečet, cítit zlost, strach, úzkost stejně jako si dovolit nahlas říct, že jste naprostý blbec. Nebo třeba že něčemu vůbec nerozumíte.

Naučila jsem se to o sobě říkat a najednou už nemusím být nejlepší. Nemusím být vlastně ani dobrá. Jaká úleva!

Řeknu vám jedno tajemství.

Slova ve skutečnosti žádnou sílu nemají. Sílu mají jenom pocity a emoce za slovy skryté. Takže si o sobě prakticky můžeme říkat, co chceme.

Když o sobě třeba řekneš, že jsi blbec a cítíš u toho úlevu, je to super. Stejně jako můžeš říct „Miluju ji (ho)“ a cítit se u toho děsně blbě. To třeba v případě, že o tebe dotyčný nestojí a ty se kvůli němu trápíš. Chápeš to? Chápeš jaká je hloupost bát se slov?

A nemusíme se bát ani svých vlastních myšlenek nebo pocitů. Nemusíme je neustále kontrolovat, abychom si nemysleli nebo necítili něco zlého. Stačí jenom vzít těm „špatným“ myšlenkám ten silný emocionální podtext, který v sobě nesou. A jsme za vodou. A jak na to? Třeba tak, že si budeme dokola opakovat, že je přijímáme.

Ale i když se to úplně nepodaří, buďme v klidu. Stane se totiž jenom to, u čeho máme opravdu ty nejsilnější pocity a to pravidelně.

Jen si představte, kolik se vám každý den hlavou prožene myšlenek. Kdyby se měly vyplnit všechny, byl by to blázinec, no ne?

Tak buď v klidu, jo? A dovol si všecko, co chceš. Třeba i být za trubku. Nebo o sobě nahlas říct, že jsi blbec. Když si můžeš dovolit úplně všecko, to je totiž teprve ta PRAVÁ SVOBODA. A kde není tlak ale svoboda, tam proudí energie ze všeho nejvíc! ♥